KONCERTNÍ PROGRAM Hudebního podzimu 2019:

sobota 5. října 2019, 19.00 h
koncert vítěze Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019
Účinkují:
Martin Daněk - hoboj
Ikuko Odai (Jap.)- klavír

PROGRAM:
Clara Schumann: 3 Romance pro hoboj a klavír, op.22
Felix Mendelssohn-Bartholdy: 3 kusy z cyklu Písně beze slov
Carl Nielsen: 2 Fantazijní kusy op.2
přestávka
Camille Saint-Saëns: Sonáta pro hoboj a klavír op.166
Gabriel Fauré: Sicilienne, op.78
Jan Václav Kalivoda: Morceau de Salon, Op.228
vstupné 210,- Kč

sobota 12. října 2019, 19.00 h
Stopy folklóru v barokní hudbě
Účinkují:
Jiří Sycha - housle
Filip Dvořák - cembalo

PROGRAM:
1. G.F.Händel – Sonáta F-dur (Adagio – Allegro)
2. N. Matteis – Aria Amorosa and Ground
3. Skotské barokní melodie (Braes of Ballandine – Killicrankie – Johnny Cope)
4. H.Eccles – Ground (variace)
5. H.Purcell – Ground (cembalo sólo)
6. T.O´Carolan – Irské barokní melodie (Carolan´s Cup – Sheebeh and Sheemore – All alive – Sackow´s Jig)
7. J.Sycha – Splašený beran
8. Anonymní uherské melodie ze 17. a 18. st.
vstupné 200,- Kč

sobota 19. října 2019, 19.00 h
klavírní recitál
Účinkují:
Matyáš Novák
vstupné 190,- Kč

sobota 23. listopadu 2019, 19.00 h
závěrečný program cyklu
ČTENÍ O DEMOKRACII
hudebně-literární večer
improvizace na české lidové a populární melodie
Účinkují:
Jan Potměšil - mluvené slovo
Daniela Valtová Kosinová - klavírní improvizace
Konec programu:20.15 h (program bez přestávky)
vstupné 280,- Kč
Na vstupenky nejsou poskytovány slevy (netýká se abonmá).

DOPROVODNÝ PROGRAM – PŘEDNÁŠKA

středa 2. října 2019, 17.00 h, zámek - Galerie V. Kounice
"Nové poznatky ve vývoji vnímání a oceňování života a díla Antonína Dvořáka"
Obsah přednášky se bude dotýkat i Dvořákovo soukromí - jeho osobního života a vztahů s blízkými lidmi.
Přednášející:
David Beveridge (USA), muzikolog a dvořákovský badatel
Přednáška bude v českém jazyce.
Jednotné vstupné 30,- Kč/os. (Na vstupenky nejsou poskytovány slevy.)
Kapacita omezená, proto doporučujeme předchozí rezervaci vstupenky.

MEDAILONKY

Martin Daněk
se narodil se v Praze v roce 1989. Studoval na Vysoké hudební škole "Hanns Eisler" v Berlíně pod vedením Dominika Wollenwebera a Jonathana Kellyho a také na Vysoké hudební škole ve švýcarském Lausanne pod vedením Jeana-Louise Capezzaliho. Již během studií se Martin zúčastnil mnohých turné jako první hobojista s mládežnickým orchestrem Gustava Mahlera a vystupoval tak na předních světových pódiích. Mezi lety 2014-2016 byl Martin členem Orchestrální akademie orchestru Curyšské opery, následně Martin působil jako sólohobojista v řadě orchestrů, mj. Bergen Philharmonic, Stavanger Symphony, Norwegian Radio Symphony, Iceland Symphony, Finnish Radio Symphony. Po ročním angažmá v Basilejském symfonickém orchestru je Martin Daněk od srpna 2019 členem Lucernského symfonického orchestru. V květnu 2019 vyhrál 1. cenu a cenu Nadace Bohuslava Martinů na 71. Mezinárodní soutěži Pražského Jara.

Ikuko Odai
se narodila v Itami (Japonsko). Studovala na Vysoké hudební škole Toho-Gakuen a následně završila studium na Vysoké hudební škole v německém Stuttgartu. Je držitelkou mnoha cen z mezinárodních soutěží v oboru klavírní duo. Jako zkušená korepetitorka často doprovází na světových soutěžích (soutěž Pražského jara, soutěž ARD Mnichov, soutěž v Markneukirchenu) a jako komorní hráčka vystupuje na koncertech po celém světě. Od roku 1992 žije v Berlíně, kde pedagogicky působí na Vysoké hudební škole "Hanns Eisler" v oddělení klavírní spolupráce.

STOPY FOLKLÓRU
v barokní hudbě lze najít v řadě skladeb známých i neznámých skladatelů. Za všechny uvedu v 18. století velmi populárního G. Ph. Telemanna. Ten uměl lidově znějícími melodiemi a zemitými rytmy pořádně okořenit jinak tradičně komponované kusy. A Telemann rozhodně nebyl jediný, koho lidové motivy inspirovaly a kdo se nezdráhal je zakomponovat do své hudby. Nevyhýbali se tomu ani ti největší skladatelé (např. J. Haydn) a platí to dodnes.
Mimořádně zajímavá hudba s lidovými prvky vznikala v 17. a 18. století především v anglickém království, kde lze speciálně skotský či irský folklórní element vystopovat v řadě skladeb vydaných v Londýně (např. v díle oblíbeného houslisty N. Matteise nebo H. Ecclese). V mnoha skladbách se nějakým způsobem napodobují skotské dudy a jejich technika hry a zdobení (věty nesou většinou označení Alla Hornpipe). Mimořádně lidově zní skladby skotského houslisty N. Gowa, který dudácký styl hry skvělým způsobem aplikoval na housle. V jiných kusech zase cítíme vliv irské harfové a flétnové hudby pouliční a hospodské. Většinu autorů takové kdysi “populární“ hudby ze 17. století dnes už neznáme jménem, upadli totiž v zapomnění. Výjimku tvoří ale například irský harfista T. O´Carolan, jehož skladbiček se dochovalo kolem 200. Jedná se vesměs o jednoduché melodie bez Bassa continua, které lze odpovídajícím způsobem doplnit o harmonický doprovod. Dají se dobře hrát především na housle nebo flétnu. O´Carolan byl ve své době považován za posledního žijícího irského “barda“ a jako slepec se živil pouličním hraním na harfu a vyprávěním starých příběhů a básní. Jeho hudba zní více jako folklór než jako klasické baroko. Některé jeho motivy byly tak oblíbené, že zlidověly (podobně jako v Čechách některé písně Michnovy), a lze je zaslechnout v interpretaci irských folklórních či folkových skupin při hospodských produkcích. Často jsou také interpretovány v harfových souborech.
Lidově znějících melodií, které vznikly v době baroka, se dochovaly v Irsku, Skotsku a jinde celá řada a často byly sesbírány a tiskem vydány až začátkem 19. století (podobně jako v Čechách a na Moravě lidové písně). Obsáhlé sbírky především tanečních melodií ze 17. a 18. století máme dochovány z oblasti bývalého Rakousko – Uherska. Jedná se o tzv. Kodexy (několik významných se dochovalo na území dnešního Slovenska), za všechny uvádím např. Melodiarium A. Szirmay – Keczer. Některé z motivů těchto starých sbírek se dodnes v nějaké podobě hrají k tanci v Maďarsku nebo rumunské Transylvánii, a jelikož pár těchto melodií je dokonce součástí tištěných maďarských škol na cimbál, pronikly až k našim učitelům cimbálu na Moravu a jsou v jejich podání tu a tam někde slyšet.
Mimořádně zajímavou kapitolu ohledně hledání STOP FOLKLÓRU v barokní hudbě tvoří ještě tvorba ovlivněná folklórem jihoamerickým (především peruánským a bolivijským, popř. kečuánským). Skutečně se dochovala řada skladeb z období, kdy jezuitští kněží a skladatelé působili v této daleké oblasti. Tato hudba však není zahrnuta do dnešního programu, protože by si zasloužila samostatnou koncertní dramaturgii.

Jiří Sycha
je absolventem Církevní konzervatoře v Kroměříži. Zde studoval hlavní obor housle, věnoval se však i studiu skladby a dirigování sboru. V roce 2003 se stal vítězem stipendijní soutěže Yamaha. Poté byl přijat ke studiu na Staatliche Hochschule für Musik Trossingen (Německo), kde s vynikajícími výsledky vystudoval hru na barokní housle a poučenou interpretaci staré hudby.
Je aktivním hráčem na housle a violu, pravidelně působí jako komorní i sólový hráč či koncertní mistr se soubory Musica Florea, Collegium 1704, Hipocondria, Instrumenta musica. Natáčel pro Český a německý rozhlas a některé české i zahraniční firmy produkující CD. Koncertoval v Německu, Itálii, Rumunsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku i na Islandu.
Kromě koncertní činnosti se věnuje vyučování houslové hry, kompozici, je znám jako příznivec moravského a rómského folklóru (spolupracoval s cimbálistkou Zuzanou Lapčíkovou). V Táboře, kde žije, diriguje od r. 2009 Komorní orchestr Bolech.

Filip Dvořák
Vystudoval klavír na Konzervatoři Brno. V následujícím období jeho zájem směřoval ke studiu cembalové hry a autentické interpretace staré hudby na Hudební fakultě AMU ve třídě prof. G. L. Mrázkové a Václava Lukse.
Je vyhledávaným hráčem bassa continua a zakladatelem barokního souboru Hipocondria ensemble. Spolupracuje s mnoha soubory staré hudby, jako například Collegium 1704, Musica Florea, Ensemble Inégal, Venti Diversi, Haydn ensemble, Viktoria ensemble. Dále je pravidelným hostem Filharmonie Pardubice, Hradec Králové, Plzeň. Spolupracuje se členy České filharmonie v různých komorních projektech. V posledních letech koncertuje se zobcovým flétnistou a dirigentem Jakubem Kydlíčkem pod hlavičkou Concenta Aventina. Významná je spolupráce s vynikajícím houslistou a skladatelem Jiřím Sychou. Úzce spolupracuje s dirigentem Zdeňkem Klaudou a jeho ansámblem L'Armonia Terrena. Markem Štilcem a komorním orchestrem Quatro a Wranitzky Kapelle. Je účasten nahrávacích projektů společnosti Arco Diva a Naxos. Filip Dvořák vyhledává rovněž hudební žánry na pomezí klasické a jazzové hudby. Je zakladatelem jazz-barokní formace Transitus Irregularis.Intenzivně se rovněž zabývá stavbou cembal v cembalářské dílně F. Vyhnálka.

Další informace k hudebnímu podzimu budou průběžně doplňovány.

Abonentní vstupenka na celý cyklus: 600,- Kč

Děti do 15 let: vstupné 90,- Kč/koncert

Prodej a rezervace vstupenek:
Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, p.o.
Vysoká u Příbramě 69
tel: 318 618 115, M: 724 696 741
(út - ne 10-16 h)
e-mail:pamatnik@antonindvorak.cz
Další informace:
www.antonindvorak.cz

Upozornění:
Rezervací vstupenky na koncert nevzniká nárok na konkrétní místo (sedadlo) v koncertním sále. Rezervace je možné uplatnit pouze na vstupenku a koncert. Rezervace vstupenky je platná vždy do termínu koncertu do 18.30 h.

Změna programu vyhrazena