Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami

AKTUÁLNÍ NABÍDKA AKCÍ

VÝSTAVA "ANTONÍN DVOŘÁK A MÍSTA JEHO INSPIRACE VE FOTOGRAFII"

byl název výstavy, připravené naším muzeem ve spolupráci se Zastoupením Středočeského kraje v Bruselu a Českým centrem v Bruselu do prostor Stálého zastoupení České republiky v EU.

Součástí vernisáže výstavy dne 4. října 2011 byl koncert mladých českých interpretů Jakuba Fišera (housle) a Marka Šedivého (klavír), pořádaný Českým centrem v Bruselu. Zájem o akci byl mimořádně velký, vernisáže se zúčastnilo více než 120 hostů.

Výstava, pořádaná ke 170. výročí skladatelova narození, představuje soubor dobových i současných fotografií , dokumentujících místa, spojená s Dvořákovým pobytem a inspirací. Vystavené fotografie nejsou tematicky omezeny jen na oblast středních Čech, pokrývají většinu významných okamžiků skladatelova života i tvorby.
Kopie dobových fotografií, doplněné popiskami a stručným komentářem, jsou průvodcem po místech, která měla pro skladatelovu tvorbu velký význam. Kromě malé obce Nelahozeves, umělcova rodiště a Zlonic, kde získal první vzdělání i hudební zkušenosti, byl výběr míst soustředěn na ta, která jej ovlivnila krásnou přírodou a dobrými přáteli.

Současné velkoplošné fotografie autorů Petra a Pavla Hronových dokumentují stav míst po více než sto letech, pouze však na území České republiky. Vystavený soubor byl sestaven pečlivým výběrem z velkého množství fotografií, které vznikly v průběhu třináctileté spolupráce autorů s muzeem, a to v podstatě na zakázku pro propagační účely. Protože některé z těchto snímků převýšily svojí výtvarnou úrovní běžný dokument, byly vybrány pro výstavní účely. První, svým rozsahem malá výstava se uskutečnila v roce 2010 pod názvem "Po stopách Antonína Dvořáka s fotografy Petrem a Pavlem Hronovými" v prostorách zahradní kavárny v zámeckém parku ve Vysoké u Příbrami. Pro daleko rozsáhlejší výstavu v Bruselu bylo nově zhotoveno 22 barevných fotografií formátu 60 x 90 cm, 4 fotografie 60 x 60 cm a dvě velkoplošné na textilii ve formátu 2 x 3 m. Zobrazují vždy jen reálné věci a kromě běžné retuše na nich nebyly prováděny žádné počítačové úpravy.
Vlastníkem všech těchto fotografií včetně negativů i autorských práv je Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami.
Vzhledem k náročnosti transportu výstavy byly kopie veškerých historických dokumentů vystaveny formou velkoplošného textilního panelu.

Výstava proběhla ve dvou podlažích prostor Stálého zastoupení ČR v EU v Bruselu od 5. října do února letošního roku. V současné době je část fotografií nainstalována do prostor Zastoupení Středočeského kraje v Bruselu, kde zůstane do dubna t.r.

Pořadatelé:
Zastoupení Středočeského kraje v Bruselu
České centrum v Bruselu
Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami

Zástupci Zastoupení Středočeského kraje v Bruselu a realizátoři výstavy
Zleva: D. Krutinová, V. Šplíchalová, P. Bosák, J. Bosáková, M. Semerád

Scénář a produkce:
Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami

Autorka výstavy:
Vladimíra Šplíchalová

Autoři fotografií:
Petr Hron
Pavel Hron

Grafické a výtvarné zpracování:
Pavel Bosák
Jan Špaček

Dobové fotografie:
Zámek Slavkov – Austerlitz
Národní muzeum v Praze – České muzeum hudby
Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami

Text z katalogu k výstavě...

Přímo osudové se Dvořákovi stalo jeho účinkování v orchestru Prozatimního divadla v Praze, a to setkáním s herečkou Josefínou Čermákovou. I když tato jeho první láska byla jen platonická, Josefína si za svého životního partnera vybrala Dvořákova budoucího švagra hraběte Václava Kounice, zůstala nadále i jako hraběnka Kounicová budoucímu skladateli věrnou přítelkyní a dobrou rádkyní. Pozdější sňatek Antonína Dvořáka s její mladší sestrou Annou a více než dvacetiletý pobyt obou rodin na letních sídlech ve Vysoké u Příbrami byl bohatým a šťastným zázemím pro umělcův tvůrčí život.
Nedaleké Třebsko s krásnou okolní krajinou a půvabným kostelem bylo cílem pravidelných skladatelových procházek. Kostelu dokonce věnoval i nové varhany, na které často hrával při mších. Od Kvartetní věty F dur z října 1881 až po operu Armida z července 1903 na Vysoké zkomponoval, začal či dokončil přes třicet nových děl a řadu dřívějších skladeb upravil a přepracoval. Z těch významnějších jsou to opery Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka a Armida, oratorium Svatá Ludmila, kantáta Svatební košile, Requiem, symfonie č. 7 d moll a č. 8 G dur, druhá řada Slovanských tanců, předehry Domov můj, V přírodě a Karneval, Humoreska, symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek …

Občasným cílem Dvořákových výletů byl i zámek Sychrov, a to díky jeho příteli zámeckému správci Aloisu Göblovi. Vztah těchto dvou hudebních skladatelů přerostl v osobní přátelství, Göbl byl i kmotrem jedné z Dvořákových dcer, Aloisie. V zahradě u dosud soukromé vily Dvořákovy rodiny ve Vysoké, nazývané Rusalka, je možné ještě i dnes najít stejné stromy a keře, kterými se chlubí zámecký park na Sychrově. Byly to jistě dary do nově budované zahrady milovaného letního sídla. V prostředí sychrovského zámku a zámeckého parku vznikly úspěšné varhanní skladby Ave Maria, Hymnus k Nejsvětější Trojici, Ave, maris stella a O Sanctissima.
Dalším významným místem skladatelovy inspirace v Čechách se stal zámek Lužany, jehož majitelem i architektem byl známý český mecenáš Josef Hlávka. U příležitosti zasvěcení kaple v lužanském zámečku vznikla úspěšná Mše D dur (pro zpěv a varhany), kterou později sám Dvořák pojmenoval „Lužanská“.
Historickými dokumenty jsou připomenuty umělcovy úspěšné návštěvy Anglie, jako i jeho významný pobyt v Americe.
Pozvání do New Yorku a uvedení do funkce ředitele nové konzervatoře znamenalo pro Dvořáka vyvrcholení jeho tvůrčího období. Ať už díky novým zkušenostem nebo stesku po domově , právě zde vznikly jeho nejúspěšnější skladby jako Americký kvartet F dur, komponovaný o letních prázdninách ve Spillville (Iowa), Biblické písně, Sonatina, věnovaná dětem, Violoncellový koncert h –moll a samozřejmě slavná „Novosvětská“ symfonie.
Velkoformátové barevné fotografie sourozenců Hronových dokumentují tato významná místa s odstupem více než 100 let, pouze však na území České republiky.

Výstava byla na žádost Stálého zastoupení ČR v EU prodloužena do konce roku 2011.